|
|
Distribuce velikostí populací v rámci různých metapopulací orchidejí
Švecová, Magdaléna ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Štípková, Zuzana (oponent)
Orchideje, jako jedna z druhově nejbohatších čeledí na světě, jsou známé svými specifickými symbiotickými vztahy s dalšími organismy a mohou proto být označovány jako indikátory stavu vegetace. Studium orchidejí jako metapopulací nám umožňuje lépe odhadnout míru ohrožení jednotlivých druhů orchidejí. Tradiční metapopulační model předpokládá metapopulaci tvořenou dílčími populacemi, kde jsou jednotlivé populace propojeny migrací, dochází ke kolonizaci nových a k rekolonizaci stávajících lokalit. Orchideje naopak vykazují odlišné chování. Jejich semena jsou šířena pasivně prostřednictvím větru a kolonizace nových stanovišť je tedy spíše náhodná. Proto by byl pro studium orchidejí vhodný nový model, do kterého by měly být zahrnuty informace o velikosti populace daného druhu orchideje s přihlédnutím na region, ve kterém se vyskytují. Metapopulaci ovlivňuje také teplota a úhrn srážek před obdobím květu, možnost sterility jedinců či dormance a v neposlední řadě také kvalita managementu na lokalitě. Tyto proměnné by měly být zahrnuty do nového metapopulačního modelu, který by dokázal lépe popisovat změny v orchidejových metapopulacích. Tato diplomová práce přináší podklady pro nový model metapopulační dynamiky studovaný pro čtyři druhy orchidejí: Dactylorhiza majalis, Platanthera bifolia, Neottia ovata a...
|
|
|
Společenstva drobných savců v okolí Českých Budějovic a populační ekologie hraboše polního (Microtus arvalis)
KAPOUN, Ondřej
V období podzim 2004 {--} jaro 2006 byly na celkem osmi plochách tří typů biotopů (jeteliště/louka/úhor) ve třech lokalitách sledovány změny v početnosti populací drobných savců. Byli zjišťovány faktory působících na složení společenstev drobných savců. Také byl testován vliv umístění plochy, typu stanoviště, struktury porostu a predace ptačími predátory na početnost a reprodukční parametry hrabošů a zjišťována role jednotlivých stanovišť pro jejich populační dynamiku. Nejvyšší počet druhů drobných savců a nejvyšší druhová diverzita byly zaznamenány na úhorech. Příčinou jsou druhově specifické vazby na strukturu porostu a pravděpodobně i jeho heterogenita. Predce poštolkou obecnou (Falco tinnunculus) a kání lesní (Buteo buteo) neměla na početnost hrabošů žádný významný vliv. V populační dynamice hrabošů také nebyly zaznamenány rozdíly mezi lokalitami. Zatímco v rozmnožovací sezóně představují subpopulace na jetelištích (63,08% pohlavně aktivních jedinců, průměrná fekundita 3,6 ml./samici) zdrojové populace pro hraboše obývající zemědělsky využívanou krajinu (source), úhory pravděpodobně představují plochy s populačním propadem (sink) (47,16% pohlavně aktivních jedinců, průměrná fekundita 1,3 ml./samici). Příčinou je pravděpodobně kvalita potravy. V průběhu zimního období je důležitá role úhorů, na kterých přezimuje relativně vyšší množství jedinců než na ostatních plochách,kde může dojít i k úplnému vymizení populace. Rozdíly jsou nejspíše způsobené množstvím biomasy na ploše, která zmírňuje dopad zimního období na přežití hrabošů.Role (sink/source) biotopů pro populační dynamiku hraboše se mění v průběhu roku.Nicméně, plochy typu "jeteliště" mají vliv na nárůst počtu jedinců v metapopulaci, plochy typu "úhor" na její udržení a stabilitu. Součástí bakalářské práce je literární přehled pokoušející se shrnout alespoň základní hypotézy vysvětlující vznik a existenci populačních cyklů. Část této rešerše je také věnována geografický a místním rozdílům v populační dynamice drobných savců a okrajově také změnám v demografii drobných savců v průběhu populačního cyklu.
|
|
|
Ekologie květních snětí (Microbotryum) a jejich hostitelů z čeledi Caryophyllaceae
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Mezi nejprostudovanější systémy patogenů a jejich hostitelů patří květní sněti (Microbotryum spp.) napadající hvozdíkovité rostliny (čeleď Caryophyllaceae). Květní sněť je opylovači přenosná sterilizující choroba, která již po mnoho let slouží jako modelový systém pro ekologické a evoluční studie. Cílem této práce je shrnout nejdůležitější poznatky o ekologii a epidemiologii květních snětí, s důrazem na význam různých faktorů, které ovlivňují šíření a výskyt této nemoci v přírodě. Abiotické faktory prostředí mají podle dosavadního výzkumu poměrně malý vliv, naopak biotické interakce hrají významnou roli. Mezi nejdůležitější patří virulence patogenů, rezistence hostitelů a chování vektorů (opylovačů). Při studiu epidemiologie květních snětí je potřeba věnovat pozornost také prostorové struktuře populací a metapopulační dynamice, jelikož procesy na vyšší hierarchické úrovni mohou významně ovlivnit jevy pozorované na úrovni jedinců. Cenné informace získáme také porovnáním charakteristik více hostitelských druhů, které se často liší ve své reakci na infekci. Klíčová slova: květní sněť, Microbotryum, Caryophyllaceae, opylovači, rezistence, epidemiologie, metapopulační dynamika.
|
|
|
Ekologie květních snětí (Microbotryum) a jejich hostitelů z čeledi Caryophyllaceae
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Mezi nejprostudovanější systémy patogenů a jejich hostitelů patří květní sněti (Microbotryum spp.) napadající hvozdíkovité rostliny (čeleď Caryophyllaceae). Květní sněť je opylovači přenosná sterilizující choroba, která již po mnoho let slouží jako modelový systém pro ekologické a evoluční studie. Cílem této práce je shrnout nejdůležitější poznatky o ekologii a epidemiologii květních snětí, s důrazem na význam různých faktorů, které ovlivňují šíření a výskyt této nemoci v přírodě. Abiotické faktory prostředí mají podle dosavadního výzkumu poměrně malý vliv, naopak biotické interakce hrají významnou roli. Mezi nejdůležitější patří virulence patogenů, rezistence hostitelů a chování vektorů (opylovačů). Při studiu epidemiologie květních snětí je potřeba věnovat pozornost také prostorové struktuře populací a metapopulační dynamice, jelikož procesy na vyšší hierarchické úrovni mohou významně ovlivnit jevy pozorované na úrovni jedinců. Cenné informace získáme také porovnáním charakteristik více hostitelských druhů, které se často liší ve své reakci na infekci. Klíčová slova: květní sněť, Microbotryum, Caryophyllaceae, opylovači, rezistence, epidemiologie, metapopulační dynamika.
|
|
|
Dynamics of rare and threatened species on local and regional scale- from theory to practice
Lampei Bucharová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tichý, Lubomír (oponent) ; Jiménez, Ares (oponent)
Ke správnému zhodnocení stavu vzácných druhů je nutné nejprve porozumět faktorům které ovlivňují velikost populací a jejich počet. V této práci jsem studovala procesy působící na úrovni populací jednotlivých druhů (článek 1), faktory ovlivňující rozšíření druhů v krajině a schopnost obsazení nových stanovišť (článek 2) a vlastnosti druhů zodpovědné za genový tok mezi existujícími populacemi (článek 3). Jelikož pracuji se vzácnými druhy, soustředila jsem se také na převedení vědeckých teoretických poznatků do praxe ochrany přírody (článek 4), abych tak napomohla efektivní druhové ochraně. V prvních 3 článcích jsem pracovala se 2 vzácnými druhy kapradin vázanými striktně na hadcové skalky, Asplenium adulterinum a A. cuneifolium, v modelovém území o velikosti 10 × 10 km. Zjistila jsem, že oba druhy jsou dlouhověké (několik desítek let) a ve studovaném regionu jsou populace v dobrém stavu a mírně rostou. Dokonce velmi malé populace (ca 10 jedinců) mají relativně dobrou šanci přežít (článek 1). U obou druhů jsem zjistila, že jsou ve svém rozšíření omezeny schopností šíření, což může být u kapradin překvapivé (článek 2). Studované druhy se liší ploidní úrovní a tudíž také systémem reprodukce. A. adulterinum je allotetraploid jeho hlavním systémem reprodukce je vnitrogametofytické samooplození....
|
host ::
RSS.